"Jak se máš?"

„Dobře.“ Opravdu! Nekecám, přísahám, konstatuju. Kdybych totiž z úst měla vypustit jediné špatné slovíčko, musela bych si nafackovat. Zaprvé proto, že si za negativní pocit můžu pouze já sama a zadruhé, že k tomu přeci v konečném důsledku nemám žádný důvod. Škoda, že nás to takhle nebere víc.

Zanalyzovala jsem, že dnes a denně jsou nosníky komunikace témata:

Co špatného se stalo (a samozřejmě to už neovlivníte nebo se vás to vůbec netýká) 

Co špatného by se mohlo jednou stát  (vašim blízkým)

Co špatného se málem kdysi stalo (samozřejmě vám)

Co kdo dělá špatně (nejoblíbenější verze, protože za každým problémem přeci vždycky stojí NĚKDO jiný)

Co je špatně (všechno)

TOHLE je špatně…

Jasně, ve svém životě musíme občas skákat přes kaluže, ale kolik lidí se v nich dokáže topit? Sami sobě přitom drží hlavu pod hladinou a odmítají se nadechnout. Proč? Protože je k tomu (nevědomky) vytrénovali doma, vycepovala společnost a sami už to vlastně jinak neumí.

Místo toho, abychom mysleli na to, co máme či bychom mohli reálně svým přičiněním mít, neustále přemíláme, co nemáme a bez vloženého úsilí mít nebudeme. Samozřejmě za to zase může NĚKDO jiný. Dovolili byste NĚKOMU jinému, cizímu, aby jen tak řídil vaše auto? Odvedl dítě do školy? Ale se svým vlastním životem to NĚKOMU neustále dovolujeme. 

Navrhuji malé cvičení. Zkuste každý den u snídaně, oběda a večeře myslet na to, co se vám podařilo, z čeho máte radost (z lidí kolem sebe, domácích mazlíčků, práce, událostí, věcí, přírody…). Klidně jen chvilku, ale nezapomeňte! Můžete si to i napsat na papírek. Já jej mám vyvěšený na lednici.  Nebojte se pousmát, uvědomit si, že v té záplavě šedi a negativního balastu máte svůj ostrůvek radosti. A on se časem rozroste v pořádný ostrov!  Jen se musíme snažit SAMI. SAMI pochopit, že svět kolem nás je jen odrazem toho, co skutečně nosíme v hlavě a srdci.

Nenechejte se utrápit. Hledejte řešení, lepší pohled na věc a nad zbytečnostmi mávněte rukou. Žádná událost nemá pouze jedno východisko, na žádnou situaci neexistuje pouze jeden pohled a „důležitá témata“ ostatních vám mohou ležet na srdci tak, jako Eskymákovi kolekce plavek pro letní sezónu. Život nás prostě zkouší, jestli si dokážeme uvědomit, že jeho smyslem je prožívat radost. Zavřete oči a hledejte ji uvnitř sebe.